Portrét s příběhem: Kačka

Portrét s příběhem: Kačka

S Kačkou jsem fotila několikrát. Nejprve jsem ji oslovila jako modelku na spolupráci. Později se stala mojí múzou. Seznámila mě s českou plus size komunitou curvy modelek. Od té doby byla na mých kurzech jako modelka. S Kačkou jsem dělala rozhovor už před rokem. Vlastně jsem ani nemyslela, že bude zveřejněn za tak dlouho. Po tomto rozhovoru mi došlo, že tohle je to, co umím. Psát o Vás. O lidech, které potkávám. O lidech, které mě pustí k sobě a prozradí to, co je dělá tím, kým jsou. Vaše příběhy, životní cesty a práce mohou inspirovat ostatní, a proto jsem nesmírně vděčná, že mi mnoho z Vás toto umožnilo. Neumím psát o trendech, účesech, líčení nebo oblečení. Ale věřím, že tyto příběhy se stanou něčím inspirativním. Že vytvoříme komunitu žen a mužů, kteří pomáhají ostatním. Děkuji tímto Kačce, že se stala první zpovídanou ženou a že mi rozhovor s ní vnuknul do hlavy tuto myšlenku. 
 
Mohla by ses představit a říct, co studuješ, kde pracuješ nebo co je největší náplní tvého času?
"Jmenuji se Kateřina, je mi 27 let. Dostudovala jsem Ekonomiku a management. Teď pracuji jako prodejní asistentka v obchodě s kosmetikou, která mě velmi baví a jsem spokojená."
 
Co ti přineslo studium? Vidíš ve studiu potenciál? Mnoho mladých lidí studuje kvůli titulu a proto, že to společnost vyžaduje a je to jakýsi standard. Jak to vnímáš ty?
"Vzdělání je určitě důležitá součást našeho života. Studovat jen pro titul nemá cenu, mělo by to mít větší význam. Já studovala, protože mě baví stále se učit a poznávat nové věci. A to i teď po škole. Ráda sleduji marketingová videa, dělám si online kurzy. Člověk může být úspěšný jak se základkou, tak i s VŠ. Oba příklady znám a stojí za tím jen šikovnost a píle dotyčných. Umět si poradit s mnoha věcmi, být ctižádostivý a učenlivý. Pokud tohle člověk nemá, je ten titul stejně nepodstatný. V dnešní době si myslím, že má štěstí ten, kdo má zlaté ruce a umí s nimi kouzlit."
 
Plánuješ práci v oboru, který jsi studovala? Jakou pracovní kariéru zamýšlíš?
"Vždycky mě lákalo být svým pánem a podnikat. Snila jsem a stále sním o malém obchůdku s dortíky a zákusky. Jak klasické, tak i zdravé či veganské. Netuším, zda se mi to někdy splní, ale člověk musí stále doufat a snažit se jít svým snům naproti. Jinak by mě bavilo pracovat v reklamní agentuře či být organizátorkou svateb."
 
Kam bys do budoucna chtěla směřovat?
"Být stále spokojená sama se sebou a dělat vše, co mě baví. Chtěla bych cestovat a stále se rozvíjet."
 
Jaké jsou tvé koníčky?
"Sport, můj pes, čtení knížek, hudba, tanec, cestování, práce na zahradě, ráda peču dorty a zákusky, DIY."
 
Kam ráda cestuješ? A co ti některá z tvých konkrétních cest přinesla?
"Mám ráda cestování do zahraničí i po tuzemsku. V ČR máme tolik krásných míst, kam zavítat. Dala jsem si takový malý cíl, že každý rok navštívím několik míst v ČR či zahraničí. Loni to třeba bylo kouzelné Irsko a týdenní cesta po Itálii, kdy jsme navštívili Neapol, ostrov Capri a Řím. Uvedla bych například Neapol. Umí být krásná, slunná, plná dobrého jídla a milých lidí. Na druhou stranu špinavá, plná odpadků, v noci temná až nebezpečná a hlučná. Najdou se tací, kteří si myslí, že v jiné zemi je tráva zelenější. Ale opravdu tomu tak je? Všude se najdou pozitivní i negativní věci. Netvrdím, že ČR je nejlepší země na světě. Máme však stále na čem pracovat a jsme to my, kteří bychom měli udat směr, kam by se dále měla vyvíjet."

 

S Kačkou během workshopu v roce 2017. Foto: Romana Marie Jokelová

 

S jakým pocitem se vracíš zpět domů?
"S pocitem, že všude je krásně a dobře, ale doma je stejně nejlíp."
 
Jakým tvořivým pracím se věnuješ a můžeme je někde vidět?
"Ráda maluji, vyrábím různé dekorační předměty, vylepšuji stále vzhled domácnosti. Své výtvory, ale nikde nevystavuji. Dělám s tím radost sobě a někdy i ostatním."
 
Ráda fotíš. Co tě kdy vedlo k tomu, abys byla modelkou? A myslíš, že by ses tomu mohla věnovat profesionálně? Třeba na světové úrovni?
"Už od mala jsem se ráda fotila, různé pózy a výrazy. Ale víc mě to asi přitáhlo, když jsem se účastnila soutěže Miss FOB, která mi ukázala lehce svět modelingu a pozornosti médií. Poté, co soutěž skončila, se rozjel projekt Silná madame a od toho se odpíchlo moje focení pro pár magazínů, projektů a hlavně pro radost. Focení mě moc baví, ale je to spíše koníček. Na profi modeling se bohužel nehodím. Nemám na to výšku, což je docela důležité."
 
Kdo je tvým vzorem?
"Kdokoliv, kdo na sobě stále pracuje, rozvíjí se a dělá vše pro to, aby byl spokojený."
 
Například?
"Nemám nikoho konkrétního."
 
Co bys vzkázala ženám, které se svým vzhledem nejsou spokojené?
"Myslím si, že žena není určena k tomu být se sebou na 100% spokojená. Pořád na sobě bude něco hledat, ale nemělo by nás to v žádném případě omezovat. Sama bych dokázala vyjmenovat věci, které by mohly vypadat lépe (malá prsa, velká stehna, strie), ale pořád jsem to já a je to mojí součástí. Proto mějme se rády takové, jaké jsme – ono to vnímá i okolí. A pamatujte: Krása spočívá v úsměvu a pozitivním duchu! A pokud Vás přece jen něco trápí, zapracujte na tom. Myslete hlavně při tom na svoje zdraví a psychickou pohodu."
 
Sportuješ, věnuješ se sama sobě a jsi nádherná žena, která září. Nepotýkáš se ale někdy s negativními komentáři? Jak se s takovými lidmi vypořádáváš?
"S takovými komentáři se nesetkávám nebo možná je nevnímám. Na ulici se mi to naštěstí nestává. Když jsem třeba byla ještě v Miss, tak pokud někde byly naše fotky uveřejněny, tak urážlivé komentáře byly a občas dost nepříjemné. Stojí za nimi ale lidé, kteří jsou sami se sebou nespokojení a chtějí jen ublížit. Bohužel v dnešní době sociálních sítí a YouTube vidím, jak dokážou být k sobě lidé hnusní. Každá kritika se přeci dá napsat slušně. Ale to je zase jiné téma, o kterém by se dalo dlouho povídat."
 
Vždycky, když se vidíme, tak máš plno energie a záříš radostí, jak to děláš?
"Jsem pozitivní člověk, i když spíše konkrétněji realista. Ale mám ráda život, život je plný úžasných věcí.  Mám ráda společnost a poznávání nových věcí. I když i já mám své chmury a období, kdy mi není do zpěvu. Ale i tak se snažím užívat všeho, co mi život předkládá."
 
Jakou nejhorší životní zkušenost jsi prožila?
"Nejhorší? Určitě nečekaná smrt táty, kdy se během čtrnácti dní náš život změnil. Nikdo jsme to nečekali, byl na to ještě mladý a nikdy nemarodil. Bylo mi 14 let v té době, ještě dítě. Moc to bolelo a čím jsem starší, říkám si, že v té době jsem si to tak neuvědomovala. Stále moc chybí."

 

Toto byl jeden z prvních portrétů, které jsem s Kačkou pořídila a dodnes je mým velmi oblíbeným.

  

Doporučila bys focení lidem, kteří se stydí nebo čekají, až budou mít “dokonalou“ postavu?
"Rozhodně doporučila, focení je velmi příjemné a člověk si ho se vším všudy užije. Není, čeho se bát a ani se proč stydět. Jen je velmi důležité, aby Vás fotograf/ka dobře vedla. Musí se člověk cítit komfortně a dobře."
 
Proč si myslíš, že jsou fotografie důležité?
"Protože zachycují věci, momenty, důležité události v našich životech, které bychom mohli zapomenout. Ale tištěná fotografie má pro mě ještě mnohem větší hodnotu, kdy se vidím např. za 40 let s albem plných fotek a budu vzpomínat na ta léta předtím. Každý to přece známé, kdy jsme kradli babičkám krabičky z komody a hrabali se ve starých fotkách."
 
Je něco, co bys ráda vzkázala ostatním ženám a mužům?
"Mějte se rádi, užívejte života, radujte se z maličkostí, obklopujte se jen správnými lidmi a dělejte vše, co vás baví a naplňuje. Život se má žít a ne přežívat."

comments powered by Disqus